… aneb po třech měsících opouštíme Motueku, končíme v práci a začíná nám dovolená. Týden strávený v režimu „vyval se na pláži a hlavně nevstávej“, spoustou zařizování i na nádherném konci světa v Rainbow Mountains. Jelikož jsme poslední dva týdny v práci trávili dvanáct hodin denně, naše první cesta v neděli vedla do Kaiteriteri, kde…

Druhá šance pro Arthura aneb nejpřipravenější výlet na Zélandu. Od prvního pokusu o vystoupání na vrchol jsou to téměř tři měsíce. Skončilo to vánicí na chatě asi ve třetině cesty. Na horu však máme výhled cestou do práce a občas i ze samotného pracoviště. A tak jsme po celou tu dobu pozorovali a vymýšleli a…

Plánovat se na Zélandu nemá, znovu a opět.. Takže když už jsme naplánovali Silvestrovské volno, začalo pršet, nám odpadla pracovní sobota a je zase všechno jinak. Ale já se třeba konečně poučím. 🙂 Jelikož na Zélandu mají i novoroční svátky trošku jinak, opakuje se nám situace z předchozího týdne. Silvestr vychází na pondělí, ale pro…

..aneb jak chutná bramborový salát na pláži. Stejně skvěle, i když přiznáváme, že to trochu postrádalo tu pravou Vánoční atmosféru. Celý Advent jsme se snaživě ladili a čekali na tu správnou náladu, až jsme raděj vyrazili na výlet. A protože (jak už se nám po několikáté potvrdilo) na Zélandu se nemá plánovat, vymýšlíme co a…

Myšlenka zdolat alespoň část národního parku Abel Tasman po vodě nám ležela v hlavě již dlouho. Jak už jsem ale zmiňovala v předchozím článku o našem živobytí v Motuece, s místním počasím to není jen tak. Takže když to v pátek vypadalo, že by počasí mohlo přes víkend vydržet bez mraků a deště, slevili jsme…

Všechny články jsou prozatím z našich cest, mohlo by se tedy zdát, že si jenom užíváme, dovolenkujeme a cestujeme. Což je všechno pravda, ale k tomu všemu ještě na ty naše výlety vyděláváme dolárky. A to je hlavní důvod našeho již téměř tříměsíčního pobytu v Motuece. Motueka je malé městečko na severu jižního ostrova a…

Pracovní sobotu předčasně ukončuje déšť, který má přetrvat až do příštího týdne. Plán je tedy jasný – pohnout se stránkami, i tak nemáme malé cíle. Odjíždíme nocovat za Riwaku. Tam nás v neděli ráno budí sluníčko a všechny mráčky jsou ty tam. (Celý předchozí týden se v předpovědi počasí držely beze změny, tady jeden vážně…

Propršený pátek doháníme pracovní sobotou a pak už zase hurá na výlet. Na doporučení našich slovenských kolegů vyrážíme na Farewell Spit. Ten je součástí třetího nám momentálně nejbližšího národního parku Kahurangi. Aleš sice snaživě bojuje za druhou šanci pro Mt Arthura, já ale vánici dva víkendy po sobě zarytě odmítám. Opouštíme Riwaku a ladíme náš…

Počasí je všelijaké, stejně jako celý předchozí týden. Západní pobřeží dle zpráv dokonce ničí záplavy, takže to s výletováním nijak nepřeháníme. Jsme ostatně na „bezpečném místě, které nemáme opouštět“, jak zní ve vyhlášce DOC. Díky tomu taky až v sobotu ráno zjišťujeme, že práce pro víkend padá. A tak za deště vyrážíme do knihovny, už…

V pátek odpoledne se loučíme v práci, jako výslužku fasujeme krabici kiwi (opravdového kiwi, ne to kyselé zelené tvrdé rádoby kiwi, jaké je běžně dostupné v Čechách) a pak už jen narychlo vaříme véču a s malou zastávkou na nákup víkendových zásob v Richmondu se přesouváme do Saint Arnaud, malého městečka na okraji Nelson Lakes…

Jelikož jsme do Motueky dorazili primárně za prací, nebyla zatím příliš příležitost prozkoumat okolí. Výhledy na okolní kopečky jsou nádherné a pracovní výlet do sousední Takaky nám svými výhledy doslova otevřel pusu dokořán. Pondělní svátek byl tedy ideální možností to napravit. Po jednoznačném hlasování (Ája chce na místní festival, kam vyráží část naší pracovní skupiny…

Volíme možnost druhé šance pro Mt Taranaki ještě druhý den, ale vulkán se schovává v mracích i nadále. Přesouváme se proto směrem k Welingtonu. Po cestě objevujeme nádherné Bason Botanic Gardens. Zahrady jsou rozlehlé, nechají se projet autem a poprvé zde využíváme místní free barbecue – zázemí pro grilování, která jsou po celém Zélandu, většinou…

Po náročném, ale nádherném dni ještě nocujeme v Taupu a dopoledne trávíme v knihovně, počasí se totiž příliš netváří. V poledne už ale svítí sluníčko a nám se nad jezerem Lake Taupo z mraků ukazují první kopečky Tongariro national parku. Snažíme se tu krásu nacpat i do naší zrcadlovky a vzápětí se vydáváme se na…

Po vydařeném víkendovém výletu nám v neděli večer lehce kazí náladu zpráva o opět odsunuté práci. My tak znovu stojíme před rozhodnutím, co dál. Postupně už si začínáme zvykat, má to i svá velká pozitiva a skrývá neskutečné možnosti. Vyhrává varianta poslední šance šarlatánům zítra ráno. Pokud to nevyjde, nejpozději o půl deváté vyrážíme směr…

Po několika dnech v Te Puke – žádná změna. S místními contraktory to zkrátka nebude jednoduché. A tak v pátek večer zjišťujeme, že do práce se jen tak nedostaneme. Rodí se tedy nápad vyzvednout Lucku v kempu a vyrazit na víkendový výlet ve třech. Žabička to dá, my s Luckou taky a Ája může být…

Po rozloučení s Luckou se vracíme do Thames. Je už tma a doba dost pokročila, bude tedy rozumnější zůstat nocovat tady. Poprvé volíme způsob ofiko noclehu v kempu vyhrazeném pro autíčka, jako je to naše. Kemp spravuje DOC (Department of Conservation) a ráno přijíždí na kontrolu šerif. Vesele dál spím až do té doby, než…

Od Lukyho vyrážíme směrem na Coromandelský poloostrov. Jedním z důvodů je vidina setkání s naší kamarádkou Luckou. Už je tady půl roku, má nám tedy co vyprávět. Po cestě máme v plánu vodopády, muzeum, i rýžování zlata. Nepochodíme ale ani v jednom případě. Důvodem jsou chráněné damaroně, mimosezóna a trvale uzavřené muzeum. Trošku rozmrzele tak…

Northland – zde zahajujeme náš kočovný život. Po OB závodech v lesích nad Muriwai beach se loučíme s našimi milými hostiteli a konečně opouštíme Auckland. Je už pokročilé odpoledne a tak je dnešním cílem nedaleká Orewa. Městečko plné nádherných pláží a pro nás také zjištění, co všechno takové živobytí na čtyřech kolech bude obnášet. Jako…

První téměř dva týdny po příletu trávíme v Aucklandu. U Lukyho, respektive na jeho gauči, který nám je po tu dobu domovem. Velké plány, co všechno zvládneme zařídit hned následující den, berou rychle za své. Když otevírám oči, jsou asi tři hodiny odpoledne. Místní teploty navíc nejsou nijak přívětivé. Přiletěli jsme rozehřátí z parného léta,…

Naštěstí jsme si toho na léto před odletem naplánovali tolik, že od počáteční radosti ze schválených víz to byl až po moment, kdy jsme poprvé sedali v Praze do letadla, jeden velký kolotoč. A tak během dokončování bakalářky, státnic, práce, stěhování, závodů či zásnub nestíháme příliš dopředu přemýšlet o stýskání, nebo si nějak více uvědomovat,…